|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Už tak trochu přemýšlíte, že vyrazíte příští rok na dovolenou k moři? Pokud se chcete dozvědět čas a místo odjezdu den dva před odjezdem a nemít na místě pobytu nikoho (natož delegáta, kterého máte zaplaceného), kdo by se o vás postaral v cizí zemi s cizím jazykem a s jinými zvyklostmi a nemít jistotu, že se vrátíte domů, vezměte si globus do ruky a jeďte s CK Globusem z Havlíčkova Brodu.
Na konci prázdnin jsme vyrazila na dlouho plánovanou a brigádami vydřenou dovolenou do Itálie. Pokyny o cestě měli přijít 10 až 7 dní před odjezdem, ale přišli 2 dny předem! Týden předem mi také zavolala ředitelka CK a prostě mi oznámila, že nebudeme na místě, které jsem objednala a zaplatila, protože bych musela s přítelem sdílet apartmán s jinou rodinou, ač jsme připláceli 4 000 korun, abychom byli samy! Bez slova omluvy, bez dalšího vysvětlení. Také jsem nedostala certifikát o pojištění CK proti krachu, který by měl každý, kdo jede na dovolenou obdržet. Na telefonický dotaz jsem se dověděla, že bych vysvětlení neporozuměla! Ale já přece studuji pojišťovnictví! Bylo mi tedy sděleno, že tento dokument dostane jen ten, komu pobyt, zájezd i dopravu zajišťuje jediná CK a že to málokterá tahle dělá. A jak se v případě potřeby dostaneme zpět? Na to mi bylo řečeno, že cestovka, která je 10 let na trhu, už mít problémy přece nemůže. (Ale netoužím po každém prvenství.) Takže zákon nezákon, když cestovka „krachne“, pomož si sám!
A tak jsme se jako riskující blázni vydali na cestu. VBrodě pro nás přijelo osobní auto o více než hodinu později, než mělo. Odvezli nás do Jihlavy a odtud konečně směr Itálie. I zde jsme sice znovu přestupovali na další autobus, ale pak už jsme byli na místě. A začali jsme se ohlížet po našem delegátovi. Měli jsme jméno, adresu, telefonní číslo a když jsme ji našli, řekla nám: „Je mi líto, ale nemám vás tu psané a nemohu pro vás nic udělat!“ Naše CK se jí totiž neobtěžovala sdělit, že přijedeme. A že se Vám to stát nemůže? To jsem si myslela o sobě také. Cizí země, cizí město, cizí jazyk, cizí zvyky, ale sluníčko svítilo a nám se nic nestalo, tak proč se trápit a ptát se: CO kdyby?
Ale přišel poslední den pobytu. V deset jsme měli vyklidit apartmán, no jo, ale co dál? Přijde si někdo pro klíče a převzít byt? A co naše kauce, kterou jsem při příjezdu složili a která činila 100 DEM? A tak jsem provolala 400 korun asi za 5 minut s delegátem CK, která nás přivezla. Moc mi neporadil a tak ztracení Češi naložili svá těžká zavazadla a šnečím tempem spěchali k italské agentuře 1km vzdálené (ty kufry byly fakt těžký!). Ale ouha, Italové po obědě spí a pracují až zase navečer. Konečně jsme se dočkali a já vytáhla zaprášenou angličtinu a předala klíče, abych dostala zpět kauci. Mimochodem to vše za nás měl zařídit náš zaplacený delegát!
Pak už čekat 3 hodiny na autobus, který nás doveze k dalšímu, do něhož přestoupíme a teď už se jen dostat do Jihlavy. Znovu čekat na osobní auto a směr Havlíčkův Brod. Ale nakonec jsme se domů dostali celý a zdraví, takže se vlastně zase tak moc nestalo, že?
Milá cestovní kancelář asi zapomněla, že s dobrými zkušenostmi se člověk moc nechlubí, ale s těmi špatnými úplně všude. A já chci, aby moji známý a příbuzní měli opravdu klidnou a povedenou dovolenou. Moji milý nepřátelé, tak hajdy k moři!!!
|
|
|