pták celé léto pronásledoval
kočku
posmíval se, posmíval se, posmíval se
škádlivě a sebejistě;
kočka si zalézala pod houpací židle na verandách
šlehala ocasem
a říkala posměvákovi něco vzteklého
čemu nerozuměl
včera si kočka klidně vykračovala po příjezdové cestě
s živým posměvákem v tlamičce
třepotal křídly, třepotal a tloukl nádhernými křídly
křídly roztaženými jako nohy ženy
a pták se už neposmíval
žadonil, modlil se
ale kočka
kráčejíc napříč staletími
mu nechtěla naslouchat
viděl jsem, jak si s ptákem zalézá
pod žluté auto
aby ho usmlouvala na jiné místo
Kdo mi dokáže, že jsem to opsal?
Protože nedá se věřit nikomu a ničemu
jak praví moudrý pán
david irving.
(malýmy počátečními písmeny psán záměrně)
|