Ten krásně sametový nečekaný pátek
natropil v poezii trochu zmatek.
Předtím jsme všichni věděli,
že bílý kůň nám nadělí
bělostný přehoz na svahy a pláně,
my vytáhneme lyže, sáně
a večer vrátíme se k mámě, tátovi
dík tomu tradičnímu šimlovi
šťastně a zcela nevědomky
zmrzlejší než ty bílé stromky.
Ale teď?
Každý správný bílý koník
se kdesi za fakturou honí,
falešný úvěr nebo topné oleje
a čekat na něj hodně hloupé je,
protože tenhle z nebe nepadá,
byť na vločky se tiše rozkládá
s traverzou pevně za zády
na dně orlické přehrady! |