|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Neberou, potvory, a to už tu čekám nejmíň deset let. Takový krásný zataženo a nic. Kukuřice jim už nevoní, i když Roman tvrdí, že stejně necítí. Houbeles. Na ryby jsem extra třída, kapacita. Cítí, a kukuřice je na český kapry nejlepší. Zapínám mobil a v patách se mi plíží večer. Marně ho každý den odháním baterkou, dělá, jako by se jí vůbec nebál, ale bojí se jí, to je jistý. Leze po mně zima. A komáři. Z báglu vykukuje lahvový pivo. Byl bych se vsadil, že na mě občas i mrkne, ale ještě
jsem ho nepřistihl. Kdysi, už je to aspoň sto let, jsem si tu krásně pomlčel s Nerudou. Chtěl mi vyprávět o hvězdách, o šumícím lese, co šuměl a šumí zrovínka naproti, o vůni večera. Začal něco o Lůně, že pěkně svítí. No aby nesvítila. Nakonec mlčel, a já jsem mlčel taky, jako mlčím furt. Ťukla? Ne, to se mi jen zdálo. Kdybyste tu seděli tak dlouho jako já, taky by se vám zdálo bůhvíco. A nejen to. Mrklo na mě. Dobře jsem ho viděl.
//Rozmarné léto odstraněno :-) |
|
|