Malá holka a červený víno
Probudím se uprostřed noci.
Ve tmě na nočním stolku nahmatám nedopitou láhev červenýho vína…
Skleničku vytáhnu z pod postele, je na půl rozbitá, na půl vylitá….
Vstanu a
došlápnu na střepy….
- bílý koberec -
…. slívají se červené skvrny od vína s čerstvou krví mých chodidel….
Projdu se tmou kočce po hřbetě
a svý malý dceři prsty rozčešu vlásky….
,,spinkej holčičko…“
- nejsem její matka, ale mám dceru….
Sedím v okně a nechám si číšníkem z plakátu na zdi dolít víno…
Rty mám rozřezané od ostrých hran rozbitého skla,
krev odkapává do skleničky …
krev misi se s vínem…
….tělo a krev Kristova…
pořežu si dlaně
….Amen…
nechám krev protékat mezi prsty a hned smývám ji z rukou červeným vínem……
Jen ztěžka od sebe rozeznávám dva barevné odstíny …
…jsou si tak podobné, k nerozpoznání….
…jakoby nám v těle kolovalo červené víno..
jakoby z rány vytékalo červené víno
… a my si jej dolévaly a popíjeli denně k červenému masu….delikatesa.
…Probudím Kristýnku….nejmenuje se Kristýna…ale říkám jí tak…
…Nevím, jak se jmenuje…ta maličká je němá,je sama a já ji dělám matku…
….pro tuhle noc….
,, Pojď, půjdeme se podívat za nočními skřítky…“
Jdeme ulicí obě v noční košili, držíme se za ruce….Přijdeme k muži v potrhaných šatech s baretem na hlavě….má na obou rukou natažené maňásky z ponožek, mají blyštivá knoflíková očka a místo nosu dírkou prostrčený prst….
Posadím tu dívku potulnému herci do klína, políbím ji na růžovou rozespalou tvářičku a na oba se usměji …
Oni se za mnou ještě dlouho dívají, když se otočím a odcházím…při každém dalším kroku více slz nechávám na chodníku za sebou…..byl to její otec.
|