Díval jsem se večer oknem,
oranžová oblaka,
pohladila´s moje ucho
aniž bych to tehdy čekal
pěkný verš Vrchlického dál
nedočetl, hoho, ne
hup , divoženko tolik hříšná
zvukem zvonku přetla´s nit
vanu opustil mnohdy kvapem
anižby voda cákala, pšt
půlnoční trylek lekal pejska
květináč rozkopnut, květ nikoliv
---------------------------------------------
vytvářeli jsme dokonalé začátky
nelze jim ubrat žádný poklesek
a nepřidáme další alelujá
dokonáno, vzor vrcholu
ten telefon pak hoden eposu
vládne kuchyni dlouhá léta
ohnivý vlas, oko modly
desatero panenek
zlatý, kopytem třímá mísu
chce vůni kadidla. oběť berana
mne samozřejmě ne
to by lhali
ať můj rod traduje pravdu
|