|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Když zvonky cinkají
a struny znějí větrem,
když bláto se bělá
ve vyprahlých pouštích savany,
když procházím
a koukám se kolem,
vzpomínám
a všem říkám sbohem,
vzpomínám na kopretiny
a líbám zem
a mysl již netuší,
co je jen sen.
Co je jen pohádka
a co je svět,
Brána se zavírá
cesta ni zpět.
Však probuzení náhlé
přichází nečekaně
procitám se rty
přimrzlými k bodláčí
a krásné sny,
skrýt už svět nestačí.
Nestačí líbání nasládlé země,
duch ten je svobodný
né však již ve mě. |
|
|
