Mene tekel...

Noc temná cloumá zase dveřmi
věř mi
že nechci otvírat
bojím se
že ten pták
tak černý
nejspíš tam bude krákorat

já nemám ňadra z alabastru
já bojím se že přiletí
a bude říkat něco o tom
že nikdy víc
tvé objetí

že už se víckrát nesetkáme...

a ani smrt nám nepomůže
nikdy
nikde
nic

políbení co
srdce bolí
a v duši
bude krvácet

...ať krákorá si někde v poli

Na tvoji náruč
stále čekám
dokud je světem tenhle svět
já do ni
po kapičkách vtékám

nevím
snad budeš rozumět