Řekni jen řekni co ti léta nedá spát řekni na co myslíš doma na co myslíš v autobusu (když už nemáš auto) na co myslíš v kině nebo na ulici plné obchodů řekni konečně to slovo
tolikrát jsme šli dolů do města jež vábilo světly příliš měkkými tolikrát po schodech v mlze jsi měl úplně plochou tvář a nechtěls mě urazit ale na posledním stupni když jsme se zastavili neřekls to, zbabělče a tak mi nezbylo než zaostřit zrak na náměstí plné zdánlivě šťastných lidí
řekni to, co ti nedá klid řekni to, co tě tolik trápí řekni to, když se mnou nemůžeš spát řekni to píča |