verze skicáře
seběhl jsem schody
ve schránce strážná věž
- už jsem mu říkal, že jsem přece pohan!
jdu po chodníku
přejdu silnici
otevřu dveře do samoobsluhy
popadnu košík
hle:
půlka chleba
mléko
papírový kapesník
prášek na praní
cigáro
přejel jsem jednu bábu
nechtěla se vyhnout
zaplatil
nechal padíka dýško
a stejnou cestou se vrátil
naše sámoška
je plná malých dobrodružství
verze minimalistická s koncem klasické nebásně a vůbec prvky nepoesie
rozmazaný schody
schránka! pohan!
šmouhy silnic
prorvané panenství skleněné výplně
žonglující košík s:
chle
mle
prá
kap
cig
akcidentální stařena
mince ve vzduchu
chytlavá pokladní
šmouha směrem domů
ještě nasrat do brku
verze třetí
s elegancí zkopírovaných veršů a vykradených námětů velkých básníků jsem se rozhodl publikovat na literárním serveru nějaké dílo – ovšem chyběl mi námět – tak jsem si vymyslel, že půjdu do samoobsluhy nakoupit a zkusím o tom napsat – jak to dělají ostatní? ptám se – ten píše jako holan, ten jako skácel, ten jako miroslawek – ale jejich kydy nemají smysl, jsou to vyblité prázdné klasy – asi v tom bude ten úspěch! – tak jsem popadl domovníkovo zimník..elegantní poděděný klobouk z veluru..ve dnech, kdy vzteklý vítr duje se vydal chlebem a strdím do útrob poštovní schránky na dně přízemí, kde mnohé brožury mi zacelily rány na neklidné duši..pastevci mě rádi hostí..zvou, ať se jdu ohřát k nim..ale ať si řvou vichry a déšť buší do větvoví, vyrážím na cestu opačnou..žvancem cárů na Jetřichu dlážděnou..kavalíre krásný, proč do války jdete? ptá se přejetá bába košíkem po přeslici..krasavice, ze které dýchá vůně pižma..šarm a vzruch..tu platím s hanbou v oku štíra – můj je desátek! – vzrušila se dáma u mýta a já vydal se zpět..doma pro vás budu lkát!
|