Září
(Vinobraní)
Vlaštovky nad Vranovem
mají dosud své mouchy.
Skála hrne se k mokru řeky,
na křivém hřbetě domek zámku -
- drama pro hlemýždí zraky.
Z přehrady vytéká mléko,
sliny vod plynou Dyjí.
V otevřené žíle krajiny
stříbroteče.
Voda třpytkami píchá vítr,
voda v březích hryže kámen
a skála rozplývá se
v něze z největších.
* * *
Nedělní hladina světlem protýkaná,
svaté Září, nadmračné.
Vždyť ještě včera déšť bubnoval
šedými nehty po lupenu -
- zburcovat barvy chtěl.
Ani my nečekali
a víno brali si,
vzbouřené, kalné
jak my sami.
Až požehnání nasytí se dny,
kaly sednou. A víno bystré
- jak slunce zemí odlévané -
vzhůru vzato bude.
Pokojně čekáme, v sedlinách, na Vinaře.
|