Budík
Jako když přetáhneš budík
pružina dopruží
na nároží
se zvedne vítr
na milimetr
přesně přetáhneš pružinu budíku
jen ruce mu zkřížíš na prsou
Kdo?
kdo z vás umět zkouší
kdo z vás rve a drásá duši
svou i jiných
kdo z vás rovná listí do vlasů
kdo z vás ocení barvu hlasu
křičících i spících
kdo z vás mi rozumět může
kdo z vás má mikozu kůže
na nohou i dlaních :)
Propast
vrány voláš
až dovoláš
do morku kostí si
vleze zima
vrávoráš
nad propastí
padáš tiše
jen kolem uší šumí
vítr
ten to umí
z těla nahlas vyhrkáš
fůru zlostí (zkurvený propasti,...)
nabádáš
i když ti tělo letí
nechoďte na kraj propasti
dopadnete
na dno
Ráno
rozespalé ráno lezlo po břiše a studilo se o mokré dlažební kostky
to ráno se najednou zeptalo: bráno?
brána řekla: ano?
Už jsi denní bráno otevřená?
byla tma
brána mlčela
objevila se jen bílá nit
zavěšená od nejvyššího vršku brány k její patě
nit nebyla nit
bylo to světlo
to světlo rostlo a rostlo
ráno vstalo a bylo |