Léto

Tvůj smích mi v uších zvoní
rozléhá se po louce plné rozkvetlých pampelišek
kde tráva vlní se jak vlny přílivu
pohlcují mne a nutí ležet.

Kopce na obzoru mazlí se jak milenci v obětí
nadýchané mráčky se o vrcholky tříští
by vytvořily další fantaskní obrazce
defilující nad mou hlavou.

Jasná záře slunce provokuje ptáky ke stále krásnějším melodiím
ti pak snášejí se k zemi
udiveně trylkují nad krásou světa
já jen ležím a smutně koukám.

Země vzrušena vydechuje horký vzduch
ten pálí mě krutě až v nitru duše
tetelí se na krajinou
křiví můj pohled.

Já ležím tu sám a mraky prstem po nebi honím
myslím na tebe a tvé vlasy
na vůni tvé kůže
na to ……. Víš že mi chybíš?

A jediné na co dost odvahy mám
je mraky po nebi prstem honit