Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí ve sbírce III. Kdo na koni je a komu hrozí mat? z kolekce Balady o terorismu v prostředí rodinném
Autor: mára8 (Občasný) - publikováno 15.8.2006 (08:18:05)
další ve sbírce>

 

  

 a) Boj s bestijí

 

 Byla mladá, bez obav,

začala s boháčem si, biologem,

on namyšlen byl jako páv,

nevzdat se práv mu bylo logem,

 

 Milenku bral jaksi bokem,

v šoku byl, že děcko čeká,

stával nepříčetným se - a cvokem,

chtěl potrat, marně - moc se vzteká,

 

 Čas rychlej` plyne, nežli řeka,

dívka děcko povila mu,

„platit budeš“, zahaleká,

on v pasti cítí se - a klamu,

 

 Vidí podvodnci, žádnou dámu,

„já nebudu jí zlatou žílou“,

chce mat jí dát - a kope jámu,

kam matku by srazil zasloužilou,

 

 AIDS vpravil děcku do žil silou,

pár let života - a jistá zkáza,

on myslí, že vyhrál nad svou „milou“,

ta v pekle se cítí - pryč je krása,

 

 Postupný děs jí srdce drásá,

co vezme si na té zrůdě hnusné?,

je bez cíle, denně žal svůj spásá,

a věří, že příjde její spása - bez probuzení že usne,

 

 Kdyby nechtěla prachy - v tvář si flusne,

přišla o poklad, jenž má před očima,

nemá nač těšit se, vše kol je dusné,

nač jen má upnout se? - ji hrůza jímá

 

 (30.12. 2004, přepsáno v dubnu, 2005)

 

 

 b) Otázka předcházení zla

 

 Měl manželku, co mu záviděli,

a s ní dva kluky, batolata,

on hodný byl, a blažen celý,

rodinný typ a dobrý táta,

 

 Manželka byla jiným jatá,

pro něho ochotná se všeho vzdát,

jak Herodes, co vraždil nemluvňata,

milenec děcka nechtěl znát,

 

 Z manželky stal se děcek kat,

v zemi s trestem smrti za zločiny,

její muž mohl pouze štkát,

mohl odvrátit ten „osud“ stinný?,

 

 „K čemu mi je, že neznám viny?,

kdybych ze žárlivosti ženu zabil,

měl bych dva živé aspoň syny,

co z toho, že já ji nepopravil?,

 

 Soud ji teď stejně žití zbavil,

pozdě však - zbývá mi jen suť,

být vrahem jí - ji dav by slavil,

teď lituje mne - má zhořklou chuť“,

 

 Dřív dmula se mu mužná hruď,

teď bezcílně tak přepadlá,

loďka v přístav pluje buď,

anebo ve vír spěje bez pádla

 

 (30.12. 2004, přepsáno v dubnu 2005)

 

 c) Vítězství a porážka

 

 Vždy milovala darebáka,

dívka přitažlivá dost - a milá,

až narazila na pasáka,

byl bohatý - s tváří lidumila,

 

 Ona ho cele omámila,

tvář bezbranná, v srdci divokost,

vlna vášně oba mocně smyla,

on elegán - a ona kost,

 

 Ji přepadla však velká zlost,

když zvěděla, že děvky pase,

rázem k němu chladná víc než dost,

a ať že sám si hnije v base,

 

 Rodiče její plesali, dceruškou je jejich zase,

našla si hocha dle jejich gusta,

ona zdravotní sestrou je - on dělá v mase,

tentokrát to není prase, slušnost zdobí jeho ústa,

 

 Pasák jizvu zří, kde poušť je pustá,

vzal zbraň a spěchal do špitálu,

mlha před očima jeho hustá,

se rozplynula ve spirálu,

 

 Do zad milenky své střelil v sálu,

střílel na ležící nebožačku,

smrt vzala si ji bez obalu,

zbyla po ní střela v sáčku,

 

 Učitel dál chtěl svoji žačku,

je děsivé to pouto vášně,

tak živelné v samém umíráčku,

tak hojivé - i marné strašně

 

 (30.12.2004, přepsáno v dubnu 2005)

 

 

 d) Obava ze ztracenkyně

 

 Manželka mu zahýbala,

bohat byl - a měl s ní děti,

jediného jen se bála,

by neskončila jako smetí,

 

 Jí dovoleno má být směti,

manžela kopnout do zadku,

svůj prospěch však má na paměti,

muž její hledá kosatku,

 

 By opustila posádku,

nedobrovolně, přes palubu,

manželka - a muž v pořádku,

s milenkou si mastil hubu,

 

 Měl vše by líc - a neznal rubů,

své tyranky se zbavil levně,

ta nechce myslit na záhubu,

byť šanci právní nemá zjevně,

 

 Snadno opustit ji může, pevně,

pevně odhodlán - a bez následků,

on vše má - však skončit na pitevně,

on může snadno - beze svědků,

 

 Strach má, že pomsta žene „štětku“,

a že nicka ta ho srazí z trůnu,

a on mocný tak zajde na roznětku,

cítí otrokem být se, prchat v člunu,

 

 Cítí lovcem se být, co na harpunu,

ulovil trofej, o niž pouze stál,

měl králem být - kašle na korunu,

cítí, že vítězstvím se potrestal

 

 (21.1. 2005, přepsáno v dubnu 2005)

 

 

 e) Plány a nejistota

 

 Co vydobyl, doufal, zůstane,

měl dcerku krásnou se svou chotí,

tu milenka ho uhrane,

sehrané manželství se kotí,

 

 „Nejsem kočka, co se kotí,

by koťata kdosi utopil,

jsme bohatí, a jsme bez souchotí,

mám muže, co se neopil,

 

 Přesto mi jen zmatek zbyl,

opustí-li nás, je z nás lůza,

z dcerky kurva bude, z níž by blil,

i její pasák - děs a hrůza“,

 

 On odešel - a sním šla můza,

pro manželku jeho „čůza“, která nesmí zvítězit,

na okně se blýskla blůza,

„on vše vzal mně - i já smím vzít“,

 

 Uměla přesně zalícit,

šíp z luku proťal, co se dalo,

skokem z okna zfoukla cit,

nad dcerkou srdce usedalo,

 

 Aniž se to možné zdálo,

děcko své vzala do náručí,

a co se potom všechno dálo,

za to snad jen smrtka ručí,

 

 „Já nechtěl spadnout do područí,

do područí bezvýchodna,

chtěl poznat jsem jen lásku prudčí,

teď připadám si jako škodná“,

 

 Snad šílená byla, snad i hodná,

manžel její jedno zví,

že ač na sousta chuť měl, na lahodná,

okusil hořké tajemství

 

 (21.1. 2005, přepsáno v dubnu 2005)

 

 

 

 f) Pouta šílenství

 

 Dvacet jim ještě nebylo ni,

ona drobnější, on sportovní byl,

ona posedlá jím víc, jak loni,

kdy už se jí tuze líbil,

 

 Že bude s ní, jí mockrát slíbil,

vždy všechno musil probrat s ní,

že jinou už by nepolíbil,

ta slova jí furt v uších zní,

 

 „Ať nehladoví, nežízní,

jen po mně tak, vždyť tím mne dusí“,

„ať nejsem v jeho nepřízni,

ať jiná se mu provždy zhnusí“,

 

 On povědět jí všechno musí,

i jak bývalou svou „lásku“ líbal,

prý přátelsky jen - dvě, tři pusy,

ji popad´ běs, ji ovlád´ šibal,

 

 A hned s ní lomcoval a hýbal,

„ty nechápeš, že ta tě loví?,

bys můj byl, a mně nezahýbal,

činem stvrď - a ne jen slovy“,

 

 S bývalou holkou pak si poví,

že někam si zas vyrazí,

jeho současná dívka skáče z křoví,

má v ruce tyč - to zamrazí,

 

 A bývalý kluk přichází,

oči lesknou se mu, kolt má v ruce,

tři rány třesknou ve mlází,

dvě srdce buší velmi prudce,

 

 To třetí zmlklo vinou škůdce,

ti dva jsou spjati obětí,

„ta měla by tě za onuce“,

„jí oba jsme teď prokletí“,

 

 „Skon její volnost posvětí,

a ty jsi volný, volný se mnou“,

ta druhá je prý v podsvětí,

prý zničit chtěla krásu jemnou

 

 (21.1. 2005, přepsáno v dubnu 2005)

 

 

 

 g) Kdo je na koni?

 

 „Děcko vezmu Ti, jsi hnusná coura,

a už Ti nepomůže ani ďas,

Tvůj věčný vzdor, Tvá věčná vzpoura,

rozdělila navždy nás,

 

 Kobra, zmije, kluzký plaz,

mrcha jsi - a děvka stará,

zamést s Tebou přišel čas,

ať každý se jen o své stará,

 

 Zběhlé feně, která hárá,

jed bych dal či zlomil vaz,

s Tebou se však zákon párá,

chrání Tě, jak města hráz“,

 

 „Slyším stále hrůzy hlas,

vše vezme mi - jsem přece máma,

on prostředky si najde zas,

bych zničená vždy byla sama,

 

 Mne ničí propast, děsná jáma,

nezřít své děcko nikdy více,

to ať přestanu být radši dáma,

než ctnostná být, však poběhlice,

 

 Ubráním se mu - a sice,

chci hlavu jeho na podnose,

ať vrah si vezme rukavice,

ať manžel čelí smrtky kose“,

 

 „Žena podobná je vose,

dá žihadlo, když na ni tlačí,

stvoření štíhlé, křehké, bosé,

a doufá, že mne přechytračí“,

 

 „Já nesvěřím se stvůře dračí,

co do kouta mne zahání,

on trumfy má, což dost je k pláči,

mně husí kůži nahání,

 

 Co mne se jenom nahaní,

jemu se svěřit, co mne trápí,

tak možná s hudbou varhaní,

zaryje v mně kruté drápy,

 

 Že lhostejní mi nejsou chlapi?,

on na koni je - a já na dně,

že podlá jsem? - mne úzkost zkrápí,

on svoje tlapy zvedá zrádně“,

 

 Vše působí tak těžkopádně,

žena zabijáka zaplatila,

ten manželem byl placen řádně,

jehož ona zatratila,

 

 Usvědčená z příprav díla,

co bestiálně vypadá,

justice ji odsoudila,

už není pro ni výsada,

 

 Úzkost, zášť i vychládá,

jen rezignace přetrvává,

význam smrti snad jen přikládá,

a bývala tak tuze rvavá,

 

 Silná tak - a tuze zdravá,

oběť i démon dříme v ní,

byla tyranem, když chtěla práva,

jež slábnou, když se upevní

 

 (18.2. 2005, přepsáno v dubnu 2005)

 

 

 

 h) A jak se to pozná?

 

 Co rozumem je, a co vůlí?,

je věc to?, program?, je to hmota?,

co pevná je vůle? - kdy se půlí?,

co a proč kdo vlastně smotá?,

 

 Co lidské je? - kdy jde o robota?,

IQ, cit, láska, nenávist,

tvořivost, vize, intrik slota,

čím kdo a proč smí být si jist?,

 

 Proč krásy není bez ohyzd?,

proč světci jsou - i maniaci?,

proč i hudbu lásky utne hvizd?,

čin, jenž se stal, se nevyvrací,

 

 Člověk k „vůli své“ se vrací,

docílí, že zvrátí, co stát se mělo?,

jak zjistí, že zvrat, co dal mu práci,

nebyl dán předem? - to stát se smělo?,

 

 Proč v genech čís cos potemnělo?,

proč někdo rány zná jen - a ponížení?,

proč v srdci kohos přání znělo,

ať bližní je věc a v  věc se změní?,

 

 Proč někteří jsou pohrouženi,

v představu lásky s krví pachem?,

kdo strnulost zná? - kdo roztoužení?,

co člověku hodnot je almanachem?,

 

 Co odvahou lidskou je? - co strachem?,

lze měnit vše stiskem klávesy?,

co úspěchem lidským je? - co krachem?,

lze duši měnit jak pačesy?,

 

 Co za otrlostí je? - co za stresy?,

je individualita jen prvků směsí?,

již svěsit lze, i dát - jak závěsy,

že můžem´ být stejní - to nás děsí?,

 

 Spíš, co za stejnost kdo umane si,

a co za vůli nám vytvoří,

vůli, jíž v skrytu duše kdesi,

si váží i ten, kdo živoří,

 

 Cenné chtít jen, je příkoří,

na úkor, kdo tvář kaboní,

vše spjato je - v vzduchu, na moři,

je na dně, kdo být chce na koni

 

 (28.2. 2005, přepsáno v dubnu 2005)


Poznámky k tomuto příspěvku
soňa (Občasný) - 15.8.2006 >

moc

uf


<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 16.8.2006 > Moc a špatně, aspoň podle mě.
Body: 1
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
0 0 1 2 3 (4) 5 7 7
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter