|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Uprostřed noci,
jen kapky na tabulkách skla
jež nahradily studený kov mříží,
tak jako tenkrát
se v mém oku slza zaleskla
a měsíc na mě stále stejně shlíží.
Ty vedle spíš
a tvá přítomnost je z darů největších,
o tobě se mi celé ty roky tajně zdálo,
ani jsem nedoufal,
že ještě někdy uslyším tvůj smích,
každý den o přežití se tam vlastně hrálo.
Neviděl jsem,
tak velkou místnost v níž spím teď,
dobu pro každého víc než dlouhou,
pár let,
tři metry čtvereční - můj celý svět,
po tobě lásko umíral jsem touhou.
Ty tiše sníš
a já blázen tu mluvím pouze k měsíci,
to co mě se může spoustě mužů stát,
dál budeš spát,
však princeznou jsi pro mě mezi tisíci
a nadosmrti pouze tebe budu milovat!
|
|
|