|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
HOŘÍCÍ SVĚTÝLKO
V oblacích nad vesničkami
pěknou štreku za Prahou
výšina nad Vltavou.
Málokdy tu vítr ztich
skaliska bičována nárazy
drsný, syrý ostroh Stříbrník
ze sněhu trčí loňské zárazy.
Najednou vidím, je to snad přízrak
ve skalní puklině růžové světýlko
oči mě šálí, či se stal zázrak?
Ztuhlý se vyškrábu vánicí zuřící
jako za něžnou, teplou květinkou
za smutničkou hřbitovní svící
před větrem chráněnou
vázičkou skleněnou.
Kousek níže, větrem sfouklý
ze chvojí, z mahonu leží věneček
možná ji v životě ošklivě tloukli
byla to dívenka, nebo snad dědeček?
Léta jí větříček písničku hvízdá
v máji jí bzučívaj divoké vosy
v dutinkách na jihu mají svá hnízda.
Kdesi se někomu ohromně stýská
za bouří, za vánic plakává kdosi
i za těch vánic jí světýlko nosí.
|
|
|