|
| |
 |
|  |
Sen uvnitř snu
Vana bez okrajů
bez vody
Se střepy zrnitých písků
A kamenů bodavých
Paty nás bolí
Krvácí láskou
Barví nás nachem
Polednic svět
A těla hřejou
Jak slepená křídla
Medonosných včel
Ave PR!NT
Už jedenáctá odbila
A vana byla stále prázdná
Když temnou stěnou
Stín mlčí ke zdem narážím
Dveře vržou a už se otáčí
Mrznu v té vodě
Krystalky ledu vraždící oblohu
Zbarvíme nachem
Bříška bledých světlušek
Vstup
Ledy už tají
Ave PR!NT
Už jedenáctá odbila
Lampa se náhle rozbila
A vana byla stále
.
.
.
Pak zase prázdná
Bíle opuštěná
Oschlá
Praskající na svých nožkách
Zarezlá a špinavá
Samotná podél bílých dlaždic
Matných semenem
.
.
.
Sen uvnitř snu
Bříška bledých prstů
Těla se dotkla
Bledé tváře
A oči kalné Plné slz
Lesk ztratily
.
.
.
Smutná
Je smutná
Matka s dvěma dětmi
Čeká a čeká
Když děti sladce spí
Smutná
Je smutná
Žena s dvěma prsy
Které čekají
Až je někdo podepře
Než se svěsí
Je smutná
Tak smutná
Koutky úst svěšené
Vlasy mastné - svěšené
Prsy bílé - svěšené
Nohy křivé - bolavé
.
.
.
Ave PR!NT
Už jedenáctá odbila
Zrnité hrany ubrousím
A postel byla náhle
.
.
.
Pak zase prázdná
Rozvrzaná
Rozestlaná
A všude kolem peří
Z polštářů
Které jsme spolu zabíjeli
A teď prázdná
Samotná dáma
Na bílém povlečení
Krvácela
.
.
.
Strach mám
Strach mám
Bojím se světla
Že tě zabije
Že mi tě zabije
|
|
|
