V dlaních svírám nevlastní dítě

ze své hrudi vytržené

tlukoucí srdce

Kostelní zvony vykřikují do noci

němé tóny zděšení

slova strachu

Hajej dítě v mé kolébce dlaní

plakej dál své rudé slzy

svou hořkou krev

Hajej dítě v nekončícím spaní

co přinesly mé ruce

mé dotyky

V dlaních si maluji vzpomínky

již dávno mrtvých snů

krví dítěte

Kostelní zvony zírají do tmy

v koutě leží srdce

už nebije