|
|
|
| |
Protože některý sny…
(pro toho, kdo pro mě vždycky bude někde mezi snem a realitou)
Máma někdy mluví o věcech, kterejm nerozumím a pochopím je až pozdějš, snad pochopím i tohle. Asi to bylo hodně důležitý, když se tak rozpovídala a dívala se někam za zeď. Že já se vůbec ptal, mohlo mě napadnout, že z toho bude zase půlhodinová přednáška….
„Člověk musí mít sny. Bez snů je nic. Když po ničem netouží, nežije. A musí si ty sny plnit, jinak je hrozně nešťastnej, věř mi. Musíš žít pro svý sny a snažit se je splnit, ale ne za každou cenu, nesmíš tím ubližovat jiným, všechno má svůj čas a v ten čas se to stane, no ale je lepší pracovat pro to, aby ten čas nastal, to je jasný. Ale někdy seš nešťastnej když si je splníš, protože zjistíš, že tohles vlastně vůbec nechtěl. No, není to jednoduchý, to ti povím. A ještě je tu jeden problém, někdy máš takový sny, který prakticky splnit nejde, buď to jsou blbosti, co tě přejdou a nebo blázniviny, který se tě držej celej život a ty víš, že se nesplněj, ale nevadí ti to, protože o to nejde…… No a pak jsou ještě jiný, ty, který by sis chtěl splnit a vlastně i mohl, ale nějak podvědomě víš, že když to uděláš, zemřeš…….jasně, budeš žít, ale uvnitř, uvnitř tebe něco zemře a ty to už nemůžeš vrátit zpět. Víš, že je lepší jen snít a představovat si tu dokonalost, než si ji splnit a vědět, že už nikdy nic nebude jako dřív, žes udělal cos neměl a ztratil ten nejdůležitější sen, ten, kterej tě držel nad vodou když bylo nejhůř………Mám pocit, že jsem to dost zamotala, zkusím to vysvětlit na příkladu. Moc jsem chtěla vidět Egypt, je jedno proč, důvodům bys nerozuměl a ani jim nejspíš nevěřil, hlavní je, že jsem o tom snila odmalička. Příležitost se naskytla a já jela, i když jsem byla nezaměstnaná a zadlužila jsem se tím. Věděla jsem, že když si ten sen nesplním teď, už to třeba nikdy nevyjde. Nebylo to vůbec takový, jak jsem si představovala. Nejdřív jsem byla zklamaná, ale pak mi došlo, že mnohem horší by bylo pořád jen snít a říkat si, šak já se tam jednou podívám. Byla jsem tam a můžu se podívat sama sobě do očí a říct si, jo holka, seš dobrá, plníš si svý sny, držím palce…… No a pak sem měla jinej sen, kterej se splnit sice mohl, ale nejspíš by mi zničil život, nevím to jistě, ale v tomhle případě by riskoval jen blázen, věř mi. No, nesplnila jsem si ho, aspoň ne úplně, protože jsem věděla, že nesmím, možná kvůli morálce, lidem a tak, ale taky kvůli sobě. Zjistíš, že někdy ti jsou lidi celýho světa ukradený, protože ty víš, co víš, a máš pravdu. Jsem teď moc šťastná, protože jsem odolala sama sobě a neudělala to. Vím, že v tomhle případě je lepší snít a říkat si…třeba jednou přijde čas…….ale zatím nepřišel a nemyslím si, že by……no, nikdy nevíš……..Tak co, už chápeš, proč je snění tak důležitý? A plnit si některý svý sny a některý ne? Poznáš tím sebe i lidi okolo. Nestačí jen snít, musíš taky přemejšlet. Četla jsem jednou jednu básničku a končila slovy, který se mi dodneška hrozně líběj a nikdy je nezapomenu: protože některý sny se splnit nesměj. A teď už koukej spát, je pozdě.“ Dala mi pusu na čelo, zhasla lampičku a odešla.
|
|
|