Pomóc, ozval se hlas ze dna výtahové šachty. Radovan v obličeji zbrunátněl a otočil se k muži, který do této chvíle nervózně přešlapoval v rohu místnosti. "Kolik že je to pater?" zařval."O-o-o-s-s-s-sm," zakoktal ten mužík a v této chvíli to vypadalo, že se propadá do podlahy, jak se snažil vypadat co nejmenší."Kurva, to si rovnou můžu všechno dělat sám," zaklel Radovan. Přistoupil ke dveřím výtahové šachty, zpoza opasku vytáhl osmatřicítku, zamířil někam dolů a začal pálit. Muž v rohu místnosti byl již skoro součástí podlahy. Při každém výstřelu poskočil a jeho tvář přecházela z odstínu šedé do zelené.

Radovan vyprázdnil zásobník a aniž by se ohlédl, zahřímal : " Běž dolů a zkontroluj to. A jestli to zase posereš, pudeš, kurva ty pudeš." Mužík v rohu místnosti již na nic nečekal a rychlostí, za níž by se nemusel stydět světový rekordman v běhu na sto metrů, zamířil po schodech do přízemí.

     Radovan čekal u otevřených dveří do výtahové šachty několik okamžiků. "Šéfe, je jako ce-ce-ce-dník," přinesla mu ozvěna ze dna šachty. S uspokojením zastrčil pistoli za opasek . Z víka bedny od nějakého tropického ovoce zvedl kufřík a zamířil ke schodišti. U prvního schodu se ještě otočil, nabral pořádnou slinu a uplivl si do prachu staveniště.

      Před rozestavěnou výškovou budovou nasedl do přistavené limuzíny. Z ledničky vytáhl vychlazenou Vodku a pořádně si přihnul . Bylo to zvláštní, ale když oddělal chlapa, dostal chuť se napít něčeho ostřejšího. A v poslední době zjišťoval, že pomalu nedělá nic jiného. Budu muset přejít na jiné pití, prolétlo mu hlavou. Tuto myšlenku však ihned zavrhl, neboť oddělat chlapa a přihnou si mléka, to by bylo poněkud žinantní. Pokynul řidiči a pomalu z místa odjížděli.

     Kateřina seděla doma a čekala na Radovana. Utopená v luxusu a sžírána nudou. Jako každá panička mafiána Radovanova formátu. Dnes již asi posedmé přejela nehty na nohou hadříkem s odlakovačem a  štětečkem nanášela novou vrstvu laku. Červený, modrý, zelený, růžový. Střídala je podle aktuální nálady. Vstala z postele a zamířila do jedné z koupelen domu. U schodiště minula akvárium se žralokem a dva bodyguardy, kteří s obtížemi ukrývali vzrušení. Kateřininy vnady zakrývala pouze průsvitná noční košilka. Saténový župánek byl jen ležérně přehozen přes ramena, takže celá hruď s vypracovaným bříškem a lehce oholeným podbříškem vystupovala z jakési mlhy. Naoko bez zájmu kolem mužů prošla. Skoro bylo slyšet, jak se těm dvěma samcům rozbušilo srdce a krev se tlačila do periférií svalnatých těl.

     Dorazila do koupelny a napustila vodu do velké, rohové vany. Věděla, že každou chvíli se Radovan vrátí domů. Župánek pohodila u dveří, košilku blíže vany. Na vanu rozmístila několik svíček a zapálila je. Do vody nalila vonný olej a pěnivý roztok. Poté do vany lehce vklouzla. Mácháním rukama ve vodě vytvořila pěnu a zahalila do ní své tělo. Nechala vykukovat jen hlavu a bradavky.

     Radovan dorazil domů. Měl pocit dobře vykonané práce. Řidiči limuzíny dal pro dnešní den volno. Ihned zamířil do koupelny v patře. Byl si skoro jist, že tam Kateřinu nalezne. Nemýlil se.

Vešel do koupelny a spustil: "Mama mija, to jsou tuty kozy." Rád používal repliky z mafiánských filmů. "Ách, ty ďáble podělanej, bejku chlupatej, vraž ho do mě, ať je po mě," zařvala Kateřina. Ale to už se k ní Radovan řítil a strhával ze sebe kusy oblečení. Jako smyslů zbavený vletěl do vany a společně se oddávali živočišnému sexu.

     Radovan s Kateřinou večeřeli v jídelně velikosti fotbalového hřiště. Ještě ve vaně jí slíbil, že dnešní večer budou jen spolu. Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. "Co se sakra děje ? Řekl jsem, že mě nemáte s paní rušit," zakřičel směrem ke dveřím."P-p-p-pa-n-n-ne je to důležité." Dnes už podruhé jej ten koktavec pěkně nažhavil."Co se děje ? Kurva, já Vás snad oddělám všechny. Jestli je to nějaká krávovina, nebo ještě jednou zakoktáš, tak fakt pudeš," zařval Radovan. "Telefonuje Vám pan Gross," pronesl již plynně koktavec. "Kterej?"zařval Radovan. "No přece pan ministr vnitra. Že prej mají v parlamentu na stole nějaký zákon a ptá se, jestli ho  schválit, nebo ne," zaznělo zpoza dveří. Radovan se rozmrzele podíval na Kateřinu, chvíli přemýšlel a pak přes dveře zařval : " Ať to odloží. Já se jim kvůli nějakýmu zákonu neposeru. Gulášníci." Koktavec se zpoza dveří již neozval a pospíchal vyřídit vzkaz.

     "Teď si zaplavem," pronesl Radovan. Uchopil Katku za ruku a tahal jí k bazénu ve vedlejší místnosti. Sundal župan a skočil do vody. Ve vodě klesal jako sekera ke dnu. Došlo mu, že se zapomněl odstrojit. Ale to už ležel přikován ke dnu. Jako Houdiny se začal svíjet a strhávat ze sebe zlaté řetězy. Na poslední chvíli se mu to podařilo. Vyplaval a nabral vzduch do rozbolavělých plic. Kateřina stála u bazénu a tupě zírala do vody. "To mi nemůžeš pomoct krávo blbá?" zařval na ní a vylezl ven. Kateřina se hystericky rozesmála. Se zkaženou náladou zamířil do ložnice.

     Na dnešní noc si vybral červené pyžamo. Kateřina již ležela v posteli. Trochu trucovala. Přilehl si k ní a něžně pronesl : "Už jsem ti odpustil."Kateřina se nadechovala k odpovědi, ale na poslední chvíli svá slova spolkla. Přitulila se k jeho chlupaté hrudi. Lusknutím prstů zhasl světla.

Počkal až usne a zpod postele  vytáhl plyšového medvěda. Kateřinu opatrně odstrčil a  pevně k sobě plyšovou hračku přivinul. Konečně se cítil v bezpečí.