Sklenice se rozevřela.
Až do sedmé hodiny bylo znát, že mýdlo bude zpívat.
Jakási mechanická erose obrobené plochy, zívla rodnou matku do
sklenice.
S plodem lehce podrážděným, vřískala do skleněných hran.
Na nohou kostěné brusle, které jí znemožňovaly veškerý pohyb.
Již bylo třeba rodit.
V tom však do sklenice spadlo oplodněné mýdlo v šestém měsíci.
Nebe se rozevřelo
A hodinový strojek vytryskl pružinu naléhavosti
do pevné stěny skla.
Vytvořila se stigmata jako při jistém horotvorném procesu a zde přišla
chvíle, kdy kostěná
brusle roztříštila sklo, které se ihned rozplakalo.
Hned poté proběhl ceremoniální porod.
Ve vaně se zapálily svíce a Wagnerova hudba zněla jako ze sklenice.
Rodilo se naléhavě.
Plod je zdravý, matka porodila čas, který přijde.
A mýdlo se samou radostí mohlo ve vaně uklouzat.