TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 15.11. Leopold

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Pro mě už nežiješ.
Autor: angilek (Občasný) - publikováno 20.10.2001 (00:50:01)

Doufám. A k čemu mi to je?
V prosinci napadne sníh, na jaře roztaje.
Věřím. Tobě a ty mě nedůvěrou dusíš.
Vím, že chuť dalších postelí nikdy neokusíš.
Strádám. Viníš mě z toho, že strádáš mojí vinou.
Minuty, hodiny i roky dál si bezstarostně plynou.

Sedím v rohu dvoupokojového bytu,
doufám a věřím v duše skrytu,
že přijdou si pro mě s dalším dnem,
chci ještě vidět tvou rakev pod drnem.

Poznámky k tomuto příspěvku

Ilona (Občasný) - 20.10.2001 > Věnovala bych to dotyčnýmu k letošním Vánocům pod stromeček. Chce to pořádný průvan. Citový, samozřejmě. Jinak si to vyhmátla, jistě ze života manželského, nemýlím se?		Body: 5

		<reagovat

Kirké (Občasný) - 21.10.2001 >		Body: 5

		<reagovat

Kremel Kryštof (Občasný) - 23.10.2001 > Sobotní pocitovka. Nedivím se.		Body: 5

		<reagovat

ten_s_kytarou (Občasný) - 24.10.2001 > Nezbývá než závidět tomu pánovi v dřevěné bedně ...		Body: 5

		<reagovat

AlexBobrLetadlo (Občasný) - 28.10.2001 > ?!		Body: 3

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game