Operace se podařila…..



Narkóza před samotnou operací mě poněkud znepokojovala.

„Je to přece, jak jste inzerovali, operace jen velice jednoduchá a bezbolestná.. A co když to mé srdce nevydrží ?“.. nesměle jsem ještě zaprotestovala, když se ke mně skláněl doktor s injekční stříkačkou.

„Je to jen z estetických důvodů, odpověděl lékař, a nejlepší buňky pro klonování jsou uvnitř vašeho žaludku. Myslím, že byste se sama nerada dívala.. A srdce ?, žádný strach. S našimi dnešními zásobami…“

Konec jeho věty jsem už neslyšela.

Místnost se mi pomalu začala ztrácet v mlze.



Snažila jsem si protřít oči, ale nedokázala jsem k nim zvednout ruce…Zajímavé, zvláštní..

Místnost pomalu začala nabývat reálné tvary.

Doktor se nade mnou opět skláněl s injekční stříkačkou v ruce.

„Počkejte, zaprotestovala jsem opět. Proč jsem uvázaná? A proč zase injekce?“

„První dávka byla zřejmě poněkud slabá, nemějte obavy..“

Místnost se začala opět vracet do nereálné podoby.

Jen skřípot vozíku, na kterém sestra odvážela polozakryté tělo, mě opět na chvíli vrátila do skutečnosti. Dveře místnosti se plně otevřely a postava na vozíčku se poněkud napřímila. S úžasem jsem se na moment zahleděla do své vlastní tváře.

A jen o další moment později, v posledním záblesku vědomí jsem si přečetla nápis na dveřích do mé místnosti.. už opět zamlžené narkózou.

NÁHRADNÍ DÍLY…….