|
| |
 |
Meditace či relaxace?
Autor: romann (Občasný) - publikováno 24.9.2001 (14:51:41), v časopise 3.10.2001
|
|  |
O meditaci se traduje mnoho nepřesných mýtů jež vyvrátí jen praxe a logická úvaha:
- Prý dodává energii. Je to však náročná práce a ta stojí hodně sil.
- Je v ní klid, prázdno. Prožívá se však tvořivé božské vědomí. Stvoření je dynamickou myšlenkou Boha. Meditace tedy nemůže být výhradně statická.
Takové jsou spíše relaxace
- Prý vyžaduje ticho myšlenek
Toto velmi rozšířené tvrzení kritizoval Krišnamurti. Podle něj je to tvůrčí proces, jemuž je jakákoliv metoda či rigidní snaha na překážku. I vůle utišit myšlenky je blokující. Výsledkem je tupé až mrtvé prázdno.
Vždyť avataři jako Budha a Ramana Mahariši hovořili a přitom byli ve stálé meditaci. Myšlení přece není nic negativního, je to projev určité části individuality. Meditace je vlastně druh autohypnózy, extáze rozšířeného vědomí. Je v něm více částí individuality, jakási přednáška či terapie spodku.
Podstatné pro meditaci je pouze pravá vůle spodku a ochota Vršku, nic jiného. Směrování na Boha má být zcela jasné, podpořené dobrou hudbou. Spodek se však často skrytě brání, protože božské je zcela Jiné, Dokonalé, a jemu nadřazené. Blokuje se Mu a tak vzniká ego s jeho problémy.
Meditaci je možno zahájit myšlenkovou modlitbou nebo lépe rozhovorem s božským. I během ní je možno myslet, zejména v určitých druzích meditace. Musí však přijmout podřízené postavení vyplývající z pravidla hierarchie a nevytlačovat božské z vědomí. Meditace není jeho. Vnímá božské myšlení jež je v proudu archetypů v pocitech či vizích, dává i myšlenky spodku, nebo mu odpovídá na dotazy.
Dalším rozšířeným mýtem je představa o ukončení individuality. Ta však není egem, je to Dílo Boha, kombinace kořenových archetypů. Kristus i Budha stále měli a mají svoji individualitu.
|
|
|
