Prales
Kde spousta myšlenek vázne
Tam srdce trpí prázdné
Kde spousta citů kvete
Tam láska budoucnost hněte
Jak stromy v pralesích hlubokých
Vztahy rostou do mraků vysokých.
Jak ryby v hlubokých řekách
City se míjejí v tvých myšlenkách
Hledají všichni i ti, co už mají
Nedají nic, i ti co už získali
Jaká krutost je svírá….snad tvá!
Ta co by nejradši všem ublížila
Život je jak abeceda jsou v něm krátká …dlouhá
Písmenka která i velikost mají různou
I váhu,však myšlenka mění slova pouhá
Písmenko občas schází,pak náladu máš ponurou
Čekáš na rohu,prší,deštník nemaje
Hledáš osobu,povahu její neznaje
Tápeš po tmách ,narážíš,bolest cítíš
Kradeš pro sebe klid od jiných..slyšíš!
Ty blázne,snad se dočkáš,ten den churavý
Zas stojíš na rohu,deštník už máš však děravý
Tápeš v mlze,už je lépe,bolest se hojí.
Klid můžeš darovat..lásku..těm kdo ji chtějí