Do roka a skoro do dne

Už zase držíš v ruce nůž?

Kdo chce ať mi cokoli způsobí
nic jak tvoje rány nebolí.

Ač já ráda
ostřím kůži pohladím
ráda píchnu
ráda říznu
v potěšení sebe sama se ukájím.

V nicotě a prázdnosti
nemám běžný starosti.

Roky stopy krve otiskují
v slzách dlaní se střádají.

Lásky tvé se nenajím
závist svléká moji touhu
bolestí se nezbavím.

Po zbytečném pomodlení
na svém sešlém těle

hledám zbytky krásné ženy
které by snad ještě byly

nezkaženy.

4.9. - 9.9. 2001