|
|
|
sochy v lese Autor: gitterbox () - publikováno 2.3.2000 (16:27:51), v časopise 23.3.2000
|
| |
Sochy v lese. Jdu v lese po pasece a hle. Srna. Je to srna samotárka, tom jsem poznal podle toho ze byla na pasece sama. Mozná ze sama nebyla, ale urcite si to myslela. Kdyby na pasece jeste jiná srna byla-tak by se asi zlobila. srnci stado klusalo ve vysokem lese Tahle srna mezi nima nebyla, ona byla na pasece a neklusala. Naopak, valela se v lesnim porostu. Valela se ve vysoke lesní tráve. Ani nedutala a tak jsem necekal ze tam bude lezet. sel jsem tise a tu jsme proti sobe stali. Srna nestala, lezela v trave natazena jak nejvíce to slo. Cenichem projizdela srst na svém tlustem brise. Tak statnou srnu jsem jeste nevidel. Spatrila mne. Od malicka jsem byl zvyklej ze predemnou srny utikaji. Tahle se ani nehla. Rekl jsem "hus". Srna zavrcela a ukázala zuby. Dostal jsem strach. Srna se zacala zvedat, dostal jsem jeste vetsi strach. Srna se zacala stavet na nohy, dostal jsem nejvetsi strach a pak jsem utekl.Zastavil jsem se po dlouhem behu. "Uf, to ale byla srna",rekl jsem si a utrel pot z cela. Byla to zla srna. A byla to vubec srna? Nebyla. To byl jezevcik. Ale ne, jezevcik neni tak velkej. Tak to byl jezevec, ten je jiz vetsi a muze i vrcet. Stado se zastavilo, naslo vhodné misto pro pastvu. Nektere srny mlaskaly, zvlaste mladé srny mlaskaly. Jedna mlada srna zakvikla. Kousl ji had kdyz se pásla. Had byl v trave a cosi lovil. Srna se pasla travou a o hada nestála. Spis si myslim ze kdyby o hadovi vedela tak by se ho lekla. On se ale srny bal, kdyz do nej rejpla cenichem, proto jí do cenichu kousl. A utekl. Zmizel v trave protoze se bal. Srna ted je podesena a citi bolest. Ono to není jen tak, kdyz vás neco nespravedlive kousne do nosu. Nebyl to ale jedovaty had, proto bude srna jen chvilku stonat a za nedlouho se bude opet spokojene pást. Nebe se zakabonilo a zacaly padat kapky deste. Srny mely srst plnou smoly. Smoly ze stromu, o ktere se trely protoze je svedela srst. V srsti mely klístata a blechy. Padaly kapky deste a srnám vlhla srst, prselo jiz asi pul hodiny a smula se zacala rozmocovat. Bylo teplo a smula zacala tat. Po chvilce to srnám zacalo vadit, spatne se jim slo. Smula na hrbetu se rozlila po celem tele az na nohy. Srny jako by zacaly kamenet. Kazdý pohyb je stal cim dal vice namahy. Jejich srst jakoby zesklovatela. slabsí srny se zastavily a stály v lese jako kamenné sochy. Vydesene kulily oci a sycely. Nejsilnejsi srny jeste vsi silou prekonavaly odpor smolneho kabatu. Po chvili se i ta nejstatnejsi srna zastavila a znehybnela. Stal jsem na kraji paseky a premital o jezevci, dostal jsem strach ze po mne pujde. At ut z hladu nebo z drzosti. Neco se v trave sustlo, zahledl jsem rypak jezevce, kterej si vyhodil hada do vzduchu a kterej pak spadl zpet do jezevcovy tlamy jen to mlasklo.Urcite to byl ten had co kousl srnu. Ono tech hadu v lese zas tak moc neni aby o ne clovek zakopaval na kazdem kroku. Jezevec hlubokym hlasem zadunel:"to byl jen predkrm, ted sezeru tebe". Vzal jsem nohy na ramena a utíkal. Pribehl jsem do husteho lesa, zadychany jsem si sedl na parez a odpocival. Zakoukal jsem se a uvidel srny. "Asi se pasou potvory", rekl jsem si. Oplatim jim to co udelal jezevec mne. Zadupal jsem a cekal az utecou. Ani se nehly. Prisel jsem blize a zadupal znovu. Ani se nehly. Prisel jsem az k nim a hned jsem poznal ktera bije. "Chudaci, asi maji hlad". Nastrkal jsem chomac travy jedne ze srn do tlamy. Ihned ho vyplivla, nejspis nemela na jidlo ani pomyslení. Tudy cesta nevede. Skocil jsem domu pro kolec. Nalozil jsem je na nej, vozil jsem je po dvou protoze jedna by byla malo a tri by bylo moc. Ihned jsem vedel co mam delat. Navozil jsem je k rece, tam jsem je dal vedle sebe jak figuriny ze dreva. Srny jen koulely ocima. Kdyz uz byly vsechny nahazel jsem je do vody. Nebyla hluboka a tak jsem nemusel mit strach ze se utopí. Po chvilce se smula zacala rozpoustet a srny ozivly. Zpocatku byly nemotorne a pleskali se ve vode jako ryby. Pak se ale postavily na nohy a utekly. Zmizely v lese, bezely a vrtely usima. Jen jsem stacil jeste zavolat: "a pozor na jezevce". A uz byly v prachu.
|
|
|