Koleda rozverná 

Nad kolébkou víry,

která moje není,

přeci jenom sílí

pocit propojení.

My tři královny jdeme k vám,

štěstí, zdraví vinšujem vám.

A já Černá, a já vzadu,

hřeším jen tak, pro zábavu.

Dětství, které dřímá,

vzpomínkou se vrací,

zase je to prima.

Zlaté staré časy!

 My tři královny jdeme k vám,

štěstí, zdraví vinšujem vám.

A já Černá, a já vzadu,

      hřeším jen tak,

      pro zábavu.

Štědrost už jsme snědli,

dárky rozbalili,

pod smrkem či jedlí

spolu chvíli byli.

My tři královny jdeme k vám,

štěstí, zdraví vinšujem vám.

A já Černá, a já vzadu,

      hřeším jen tak,

      pro zábavu.

Konec krátké scéně,

dohrány jsou hrátky.

Trochu opožděně

přeji krásné svátky.

My tři královny jdeme k vám,

štěstí, zdraví vinšujem vám.

A já Černá, a já vzadu,

      Jsem tu jen tak,

      pro zábavu.