Že dobro bojuje se zlem je jedno z mnoha rčení, které patří do opravníku všeobecně přijímaných omylů. Nad tím, že je to zhola nemožné, se kupodivu snad nikdo nepozastavil.

Pokud by totiž dobro bojovalo, pak by to nebylo dobro, ale zlo. Druhý důvod je v porušení základního, všeobecně platného Principu podobnosti. Dobro se se zlem nikdy nemůže sejít, jako se nemůže sejít levá a pravá strana či sever s jihem.

Co je vlastně dobro? Existuje vůbec? Mnoho lidí tvrdí že ne, že je to jen naše konvence, ale to je pouze další mýtus. Dobro a zlo jsou hlavně projevem základní duality. Ta je věčná a neměnná, i když opět řada lidí tvrdí, že jednou skončí.

Dobro můžeme přirovnat jako směr do středu, k sobě. Zlo naopak od sebe, proti sobě. Jsou to hlavní archetypy ovlivňující karmu, ale to je naštěstí častěji přijímáno. Máme jistě své nedostatky v chápání v tom, co dobro je a co už není. Vyšší Já v tom má daleko větší rozhled. Kdo to umí, může se Ho zeptat na podrobnosti konkrétního případu.

Vždy je totiž kombinace obou. Ryzí dobro, jako i zlo, je spíše představa. Jejich vzájemná souvislost je symbolizována mnoha obrazy, např. monádou dvou ryb v kruhu. A kdo tedy bojuje se zlem? Opět zlo, tedy jeho kombinace s dobrem.