Bronzovou alejí
po špičkách na krovech stoupám
v náručích měsíce
koupána
tráva sušená v propadlá kolena
slunečním drahám
se v polštáře vkrádám
Bronzovou alejí
večery s krvavým dýmem
nebe ne obrazem
s listím nad provazem
litera spásá
... o této události nejsou zprávy
nejsou nám známy
Zase jsou večery
málo jich do pěti
nenapočítám
V rány co strhané
lítám
Usíná za kolik
Bronzovou alejí
po špičkách stoupám
Napsáno na dveřích
na loukách
na lopatkách
Po kostech sypaných v loužích na křižovatkách
děkuji
za málo
Večery zase nás svážou
Bronzovou alejí
kráčím snad naposled
a vy mě znáte
proč nedýcháte
počítám do pěti
v myšlence věděti
- obejmu svět -
kráčím snad naposled
Napsáno na dveřích
nebe ne obrazem
Nebe ne obrazem lidským |