TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 11.11. Martin

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

>		Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

> Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

> Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

ranní
Autor: Karel Toth (Občasný) - publikováno 16.10.2005 (00:40:29)

ano,obehrané téma ale třeba se bude líbit.

Poznámky k tomuto příspěvku

Janahe (Občasný) - 16.10.2005 > No mně se teda líbí, nemohu si pomoci		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

Čtenář - 16.10.2005 > může být. obehrané, ale ty listy v barvách podzimu tomu přináší zase něco jiného		Body: 5

		<reagovat

Mishka (Občasný) - 16.10.2005 > já byla čtenář ;)

		<reagovat

Přeslička (Občasný) - 16.10.2005 > hm, pro nás lenochy krapet vnešené atmosféry...		Body: 5

		<reagovat

Balcarka (Občasný) - 16.10.2005 > jéééé kapky!!!! :) Možná to chtělo trochu přiostřit		Body: 5

		<reagovat

	Janahe (Občasný) - 16.10.2005 > Balcarka> Já myslím, že je to ostré dost, to se jen zdá, protože je obrázek celkově světlejší. Kdyby se trochu ztmavil a zkontrastněl, už by se ti to nezdálo. Nedovedeš si představit, jak se na takovou pavučinu blbě ostří. Já jich nafotila asi třicet nebo čtyřicet, ale můj foťák na ni ostřit odmítá. Takže mi zbývá odhad nebo ostření na něco poblíž. Děsné. A takových krásných pavučin jsem toho rána potkala, málem jsem při focení spadla do rybníka.

		<reagovat

	Balcarka (Občasný) - 16.10.2005 > Janahe> ty si taková akční, že kvůly fotkám padáš do rybníka? :) No já myslím fotila pavučinu jenom jednou i s pavoukem, ale už si nepamatuju jak to dopadlo, myslím, že se mi povedla jen jedna z mnoha. neříkám, že je to lehké, fotit pavučinu. Bylo to to první co mi trochu vadilo, jinak je ta fotka pěkná

		<reagovat

	Janahe (Občasný) - 16.10.2005 > Balcarka> No já nevím, jestli se tomu dá říkat akční, můj pes naopak nešťastně kňučel, proč se stále zastavuju, že bychom třeba mohli kousek zase popojít. To vidíš pěknou pavučinu na hrázi rybníka, snažíš se na něco zaostřit, do záběru ti lezou větvičky, pavučina se chvílemi ztrácí na pozadí, tak to zkoušíš trochu zprava, trochu zleva, možná by to chtělo ještě trochu blíž - ale ouha, zrádná kytka roste šikmo z hráze a když k ní chceš přistoupit blíž, pevná půda pod nohama se náhle promění v hladinu rybníka. A to všechno proto, že ten monitor foťáku je tak mizernej a nic v něm není vidět, já se do něj vpíjím očima a málem si nevšimnu, že už jsem vlastně utopená.

		<reagovat