****
když vstupujete dřív
než odemyká se
převracíte svět
s křikem
- pozdě ptám se na cestu
smějete se mi
že jste schválně zakryl ukazatel
****
to bylo na začátku podzimu
v čase opadání pelyňkových hvězd
- v chorálu větrných sborů -
v čase osychajících střepin
to bylo na počátku
"nikdo ti nebránil zeptat se
teď se nediv"
****
já jen
na vzdálenost obětí
ale v půli ulice
není vidět slepota
v kalužích s bezradností dětí
na konci hry
****
když už se nedostává odvahy
k změnám zaběhnutých
prstokladů
řeky slov si prostě běží po svém
bez ohledu na léty vymletá koryta
"nedělej se hloupou
proč fňukáš"
****
v soli je málo vzdoru
"tak nekřičte
už jdu odemknout"
ráno sníh poklidil ulice
než ticho vklouzlo do komínů
v pokoji bylo trochu chladno
otevíral jste dveře
světlo jimi nebylo
jen vaše květina ve výstřihu
****
vzdychla sis ze spaní
obraz zarámovaný pocuchanými vlasy
s vůní levandule
a já,
počtář - zmatený nevypočitatelností
uviděl malé dítě
zajaté v dívčím těle
****
v slábnoucím světle
výkladních skříní na bulvárech
vločky
...tanečnice bez nohou...
něžné a tragické
víří v předsmrtném danse macabre
stříhám poslední nitě
- na šatech -
berete mi nůžky
prý ostré
- jako by v rámu nebylo sklo
****
"přinesl jsem ti zahradní
nechala sis je ve skleníku"
****
ale modlám lámu nohy
až na konci ulice
- jsem bez šatů
****
"nepros"
****
říkal jste
- nechoď já nerad
****
to časné ráno
jsem neztratil ani nenalezl boha
nebe se nezřítilo ani hvězdy nepohasly
- psal jsem ti v studeném pokoji první báseň
****
po hvězdách k ránu
stříbřitě šedá, skoro bez obrysů
s každou kapkou svítání
s vřískotem probuzených vran
zpívám si o čem se mlčívá
"na Petříně už nesněží
co kdybychom si tykali"
****
kropíš trávník příliš brzo
****
řekl jsi
a mně z očí přestaly padat
ty soustředné kruhy na zatracený prstýnek
Smotky otázek vyplouvaly pořád výš ke dnu
bez přikrývek laskavosti
bez pochyb
****
hledám tě v trávě
tam jsem tě naposledy držel
uplakanou nočním čtvernožcem
****
nemysli si
přikryla jsem se loňským listím
abys mi věřil
můj myší spánek
****
Na klaviatuře obratlů hraju ti
malou noční
lež
****
v tom spánku
dávno odděleni srůstáme
- bezhlesně -
až do posledního svěšeného obrazu
****
od soli - k zásolí