ráno sníh poklidil ulice než ticho vklouzlo do komínů v pokoji bylo trochu chladno
otevíral jste dveře
světlo jimi nebylo
jen vaše květina ve výstřihu
****
vzdychla sis ze spaní obraz zarámovaný pocuchanými vlasy s vůní levandule a já, počtář - zmatený nevypočitatelností uviděl malé dítě zajaté v dívčím těle
****
v slábnoucím světle výkladních skříní na bulvárech vločky ...tanečnice bez nohou... něžné a tragické víří v předsmrtném danse macabre
stříhám poslední nitě
- na šatech -
berete mi nůžky
prý ostré
- jako by v rámu nebylo sklo
****
"přinesl jsem ti zahradní
nechala sis je ve skleníku"
****
ale modlám lámu nohy
až na konci ulice
- jsem bez šatů
****
"nepros"
****
říkal jste
- nechoď já nerad
****
to časné ráno jsem neztratil ani nenalezl boha nebe se nezřítilo ani hvězdy nepohasly - psal jsem ti v studeném pokoji první báseň
****
po hvězdách k ránu
stříbřitě šedá, skoro bez obrysů
s každou kapkou svítání
s vřískotem probuzených vran
zpívám si o čem se mlčívá
"na Petříně už nesněží
co kdybychom si tykali"
****
kropíš trávník příliš brzo
****
řekl jsi a mně z očí přestaly padat ty soustředné kruhy na zatracený prstýnek Smotky otázek vyplouvaly pořád výš ke dnu bez přikrývek laskavosti bez pochyb
****
hledám tě v trávě tam jsem tě naposledy držel uplakanou nočním čtvernožcem
****
nemysli si přikryla jsem se loňským listím abys mi věřil můj myší spánek