|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Napomáhám světlu,
aby vniklo do mých očí,
aby se oteplilo v myšlenkách,
abych už zažehnala strach
a mohla v klidu mrkat na drát.
Otevírám okno do své duše,
když chtivě lapám po vzduchu.
Kupodivu jednoduše
obcházím poruchu vnímání,
co často vyhání z vlastní kůže.
Zatímco já nesmím,
ona může
deptat pocestný skličujícími myšlenkami
a bránit jim v tom,
aby se odhodlali sami,
co pro sebe podniknou.
A tak dnes před sebou
ženu tu můru zlou ostrým světlem
a ona prchá.
Jaká krása!
Díky, světlo.
Jsi moje spása....
by Momosa
|
|
|