Před kavárnou
"Vlezl mi tam nějaký hmyz," řekla a bála se zalovit v sáčku s bonbóny.
"Na vosí žihadlo se neumírá, madam," pravil mladý učitel biologie, zatímco si patlal ruce šlehačkou.
"Snad když je jen jedno..." povzdechla si a nechala chlapce vběhnout pod kola zmrzlinářova vozu. Vůz se převrátil a vyryl ve škváře rýhu. "Běda ti, spratku, už nejsi mým!" spráskla ruce, vyplivla žihadlo, jen to zazvonilo a běžela ztrestat synův kousek. Rychle, než jazyk nabobtná!
A zatím nešťastný zmrzlinář přešel vrávoravě ulici a aniž by se přestal třást, usedl vedle učitele. "Velmi horký den..." řekl.
"To nic, příteli," pravil učitel biologie a poplácal třesoucího se muže po ramenou. Potom si povytáhl zpocené kalhoty a místo aby odehnal dotěrnou vosu, nepřítomně dodal: "Mám strach ze stařeny na vznášející se židly."
"Štěstěna vládne světem," zamumlal ospale starý komorníkův pes a převrátil se na levý bok. Ale to už je jiný příběh...