Tiše spinká
Malinká
a zavřené oči
vidí celý svět
a pravidelný dech
prozrazuje klid
duše
Je malinká
a přesto již tak velká
když ohlédnu se zpět
stačí jen pár chvil
Jsem otcem
Jsem mužem
Jsem synem
Jsem dítětem
A v každém okamžení
mé snění
proměňuje se v realitu
a realita zase v snění
Nekonečný okamžik průniku dimenzí mezi sféry malých velkých kulatých i hranatých
popíchaná koule
a bez hran kvádr
a místo otázek jen otazníky
v pohledu dvou malých studnic vědění
které již všechno ví
a znají
a jen pro ověření
ptají se
NEVÍŠ TATÍNKU
NEVÍŠ MAMINKO
přitulit se a dělat tuli, tuli
a pak slovy
I love you
poslat polibek do výšek
a volat JUPÍÍÍÍÍ
KDYŽ přijde zpět
ten kdo byl pryč
ať jen minutku
či celý den
a první písmena
a tisíc slov
a písně bez rytmu
a rytmus bez písně
a vše jak obrovský
Malström
vsávat
a ukládat
na jediné vhodné místo
za okna pohledu
pod pokrývku
dlouhých vlásků
po mamince
a pod peřinkou
pak voňavá
provonět a zahrát
vše
než přijde
rozespalá
a mezi dveřmi
počká na průvodce
zpět do
postýlky
svých
nejbližších
na polštářek
maminčin
|