Dlouhé prázdniny

Ve škole nepřestává zvonit na přestávku a po chodbě se cosi plíží.

"Mám to vymést?" ptá se školník, aniž by zvedl oči od svačiny. "Jen to tak nechej, dobrý Karle." To promluvila zeď? Ne, jen zmatený profesor otírá Karlovu pleš.

Ach, Karle, dobrotivý Karle, máš tohle zapotřebí?

Když se ukázalo, že v VI. A. chybí křída, přišel školník o hlavu.

Přesto nezrušili rybářský kroužek a nahazovat se dál chodilo k jatkám. Žily tam štiky velké jako kolejnice a páchlo to tam krví a hnijící vnitřnosti lákaly mouchy. "Chytám na knedlík!" zavýskl Frantík a zvlhly mu oči. Knedlíky měl Karel moc rád. A teď mu prší do krku.

Ale nikoho to už nezajímá. Ve škole přestalo zvonit a město teď kolébá boží klid...