|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Našla mě, jak klečím u vany a myju podrážky svých zánovních elegantních bot.
Co to děláš? ptá se.
A já na to: Meju je, nechci je reklamovat takhle špinavý.
Reklamovat?
Jo. Vidíš to? Normálně mi praskly podrážky. Přesně v místě, co se ohejbaj. Hele.
Obě?
Jo, obě.
Jedna i druhá?
Dělaš si ze mě prdel, viď?
Ne, jen nechápu, proč meješ i podrážky.
A proč ne? Chci udělat odjem. A taky pro efekt. Aby to vypadalo, že jsem je jako skoro nenosil, ne? Pak budou třeba svolnější.
No když myslíš.
Pak jsem si je nazul. Půjdeme? ptám se
Reklamovat je půjdeš do nich obutej?
No a? Vezmu si do tašky pantofle, a když mi je třeba náhodou vezmou na správku, obuju se do těch. Když už jsem ty boty koupil, tak v nich taky budu chodit, ne?
Jseš normální? Nechápu, pročs je teda myl.
Nezajdem tam radši místo toho hádání?
Já se s tebou nehádám, jen říkám, že jseš někdy jak blbej.
Fajn! Tak nezajdem tam radši?
A tak jsme tam zašli. Napochodovali jsme do obchodu a já s úsměvem - jde přece o hovno, říkám si - jsem vesele pozdravil obsluhu.
Dobrý den.
Dobrý den.
Máte nějaké přání?
Jistě. Stala se mi taková nepříjemná věc s botkama, co jsem si u vás koupil, tak jsem se chtěl zeptat, jestli bude možný je vyreklamovat. Víte, nebo kdyby to třeba nešlo, tak takovouhle závadu myslím zvládnu odstranit i sám, šikovnej na to jsem snad dost, je to vlastně jedno, ono jde tak nějak.. o prd, že jo, hehe. A zas tolik ty boty nestály. To jen doma mi vždycky říkali: Nebuď pitomej, vozvi se. Tak to chci zkusit.
A co konkrétního se vám s nimi stalo?
Promptně jsem sundal jednu botu a podal ji té milé slečně přes pultík. Zespoda, říkám.
Otočila botu a já spatřil zděšení v jejích očích.
Jo! A mám vyhráno, napadlo mě, jen se koukni na tu kvalitu, něco takovýho jsi určitě ještě neviděla.
A opravdu, tohle dozajista ještě nikdy neviděla, na tý podrážce bylo totiž teď přišlápnutý malý hovno přesně v místě, kde byla prasklá.
...říkám, že jseš někdy jak blbej.
|
|
|