Janahe (Občasný) - 28.8.2005 > Minerva> Nemáš samozřejmě pravdu. Nevím, kde se bere tohle poměrně rozšířené přesvědčení, že v některých oborech se člověk nemusí nic učit, prostě rovnou tvoří (nebo ze sebe sype moudro, třeba ve filosofii, stačí se zamyslet a člověk může filosofovat, to jen v matice se člověk musí prokousat tím, co vymysleli ti před ním). O klavíristovi bys neřekl, že se nemusí učit řemeslo, že se má rovnou vyjádřit, že ne? Ten se musí nejdřív naučit do těch kláves bušit, nudné stupnice trénovat, aby se mohl hudbou vyjádřit.
Když odhlédneme od výjimečných géniů, je vždycky potřeba naučit se řemeslo, to, co zvládli naši předkové, příroda do genů nenacpala, každý se to musí naučit znova, stejně jako se učí mluvit. A když se to nenaučí, zůstává na stejném začátku, kde začínali ti předkové - od většiny lidí se v takovém případě nedá očekávat, že předvedou něco, co by mohlo zbytek lidstva ohromit.
Když se nadaný jedinec naučí řemeslo, opravdu mu to neublíží, naopak osvobozuje ho to, dává mu to nové možnosti vyjádření. (Jako když si upravuji digitální fotku v nějakém grafickém programu - když umím fotku jen oříznout, zesvětlit a ztmavit, moc svobody k tvorbě nemám.) A pokud jedinec nadaný nijak není, alespoň se naučí to řemeslo, bez toho by dělal samé paskvily. A není pravda, že ve výtvarném umění je vše věc názoru. Ve výtvarném umění je to stejné jako v hudbě, někdo má hudební sluch, někdo ne. A kdo ho má, toho názor je kompetentnější. Problém je v tom, že ten, kdo ten sluch nemá, není schopen pochopit, čeho se mu nedostává, a proč by tedy zrovna on neměl hlasitě vykřikovat, co on si myslí. V hudební oblasti se ještě ti nenadaní většinou dají přesvědčit, že oni by se měli držet zpátky, v oblasti výtvarné je to mnohem horší. Jsou i lidé, kteří se domnívají, že všechny názory jsou rovnocenné, hahaha.
