Jednou se vrátím,

po kolenou,

jen k zadní brance,

netroufnu si blíž...

vida, že záclonu

máš zataženou

a za ní s jinou spíš,

řekneš mi  : holka,

vždyť jsi to tak chtěla,

teď si běž prosit

třeba do kostela,

ať Bůh odpouští ti

tvoje chyby,

na něj snad platí

ty tvý sliby...

a nebo táhni do pekel!

A tak jsem tady.

Jak jsi chtěl...