|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Stojíš si tak v kapkách deště
promočená se klepeš
přeješ si aby bylo zas příště
nevíš zda to loučení sneseš
V duchu ho stále prosíš,
ať mě políbí
ať se pro mě směje
nejde to, a ty to víš
stále jen lije.
Proč nechytí mi ruce
proč nezahřeje tělo
nechť není již konce
zůstati by se mělo
Stojím si tak v kapkách deště
promočen se klepu
přeji si navždy zůstat
nasedám však do vlaku.
Utřu slzu tvou
probudím světlo citů
zůstanu zapsán v okamžiku
nechám plout lásku probuzenou.
|
|
|