|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Buď zdráv, příteli, řekl jsi a já se zarazil. To snad lampa vrhla ti do tváře můj stín a hlas, tolik silný, podivně prosí o azyl...
Teď stydím se, jen ses pousmál, já skoro zapomněl...
Jsi dál a dál.
Má paměť vratká na špičkách tápe, když příliš krátká snaží se dovřít zrezlá vrátka, u kterých jsi tak dlouho stál ...už nevím jak jsi vypadal.
Jsi tak veselý. Moc se ptáš a já nic netajím. Krutým vínem už i můj černý kůň se zpil, pohled má klidný, však neví kudy ke stájím...
Teď už nás víno nescelí, bloudíme příliš v starých stezkách, zůstal jsi jménem, příteli
a neznám píseň co jsi hrál, i když ji zabroukáš.
Jsi dál a dál.
Má paměť vratká na špičkách tápe, když příliš krátká snaží se dovřít zrezlá vrátka, u kterých jsi tak dlouho stál ...už půjdu já to dávno vzdal...
|
|
|