|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Mácha:
Tiší mrtví ? - ! - Ti že znovu žijí ? -
Znovu žijí ? - - Vlastní vůlí svou ? -
Či nuceně žíly jejich bijí ? -
Proti vůli v nové sny zas jdou ? - -
Bludička:
Návštěva duší zemřelých
vzpomínky stále bolí,
odraz dob dávno minulých,
čas rány nezahojí
Mrtvá jména zašlá v kameni
jak pár odkvetlých pampelišek
žába dál sedí na prameni
a světu vládne bazilišek
Pod půlnoční oblohou
v tichosti a pokoře
šeptám slova díků...
děkuju tu za hoře
hvězdným trpaslíkům
Mácha:
Každé hvězdy svit je vypůjčená zář, onen květ je zvadlé kvítí, jehož kořen život i původ svůj hledá na hrobech druhých tvorů.
Slunce, které Vám teď zachází, nevzejde více, a my jsme jen strašící myšlenka v pouhé pustotě, nad námi nic, kolem nás nic, leč neobmezené prázdné místo ...
Bludička:
Střípky zrcadla včerejšího dne
zapadly v blátě dneška,
po všem co bylo ztracené,
zbyla jen prázdná flaška
Cesta uprostřed nicoty
konec má v nedohlednu,
člověk v lůně samoty
jako kotva klesá ke dnu
Mácha:
...nicota není zápor, nicota ve své nekonečnosti je cosi úžasně kladného...
Bludička:
V mlhavém oparu podzimní noci,
když cesty nikam nevedou,
jdu prázdnou ulicí a povídám si
s tou moudrou tváří nade mnou
Neviditelné oči měsíce,
listy zastaví svůj vlastní pád,
možná taky ptají se
a odpovědi by chtěly znát
Růže ticha rozkvetla mlčením
ústa její chrání okvětí
němá slova, skrytá znamení
skládá Život v souvětí
|
|
|