|
|
|
stanislav (Stálý) - 27.7.2005 > s tím obsahem bych kapičku polemizoval... svět fantazijních postav (zpokroucených obrazů druhých) je skoro celý vnitřní svět člověka...
ale líbí se mi to i přesto, jak je to úsporně napsaný.
| Body: 5 Doporučil
| | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kelly (Občasný) - 2.8.2005 > ..........> já to brala, jakože jeden druhému se může jen přiblížit, ale nikdy se nemůžou úplně dotknout... takže asi podobně jako ty
ze Standovy poznámky jsem si vzala to, že naši mysl skutečně téměř neustále zaplňují představy o těch druhých (samozřejmě můžou být odlišné od reality, ale co je to vlastně realita?), že se jimi zabýváme, že tvoří podstatnou součást našeho vnitřního života - a že nás tedy do značné míry naplňují
jinak souhlasím s tím, že ta vlastní hnací síla, životní motor, musí vycházet z tebe - ale na druhou stranu si myslím, že druhý člověk ti může dát smysl, naplnění života... které pro mě ovšem neznamená, že se na něj bezmezně upneš a nenecháš mu žádný jeho životní prostor; a neznamená to, že pro tebe nebude existovat nic jiného než on a že ti nezbyde nic vlastního :o)
| | | <reagovat |
|
| .......... (Občasný) - 2.8.2005 > Kelly> jo, tak to si v tom docela rozumíme - s tím smyslem života je trošku pofidérní, ale necháme o tak
dík!:)
| | | <reagovat |
|
|
| .......... (Občasný) - 2.8.2005 > Kelly> jo, jsem to vzala, že je to tvůj boj - já až do puberty Vikiho měla ten samý názor, co ty .... ále teď nemám
shodly, no:))
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|